Na tábořiště Zátoka kmene Tate Osmaka se účastníci letošní Tawiskary začali sjíždět už ve čtvrtek. V den státního svátku 28. září jsme dorazili i my z Tussilaga. Počasí objednal Waštélaka opravdu krásné – slunce svítilo a hřálo, nad loukou zakroužilo káně, z dubů v lese se sypaly žaludy a u terčů už se brzy začalo trénovat.
Lukostřelecký víceboj obsahoval několik disciplín – rovinnou střelbu, loveckou stezku, vyřazovací souboje v jednotlivých kategoriích a ústupovku. Jako nesoutěžní bonbónek jsme si mohli ulovit nějakou „večeři“ na 2D a 3D zvířecích terčích. V rovinné střelbě jsme podle kategorií stříleli ze vzdáleností 18 m, 25 m, 30 m a 50 m. Zatímco borci se snažili co nejvíce šípů střelit do středu terčů, my – co vyvenčíme luk a šípy jednou nebo dvakrát do roka – jsme se radovali z každého šípu v terči. A padla dokonce i 10+! Na lovecké stezce, která byla jako vždy pěkně postavená, jsme mířili na devět terčů různé velikosti, do kopce i z kopce. Po sečtení výsledků z prvních dvou disciplín, na které jsme měli čas do sobotního oběda, výpočetní středisko ve složení Želvy a Cinky připravilo „pavouky“ na souboje. Ty byly velmi napínavé, nervy pracovaly, a tak se stalo, že někteří favorité byli překvapivě vyřazeni. A po soubojích přišla ústupová střelba. Večer se zpívalo, povídalo, u kováře Ondry jsme si mohli vykovat i nějaký pěkný výrobek. V neděli dopoledne se vyhlašovaly výsledky, rozdávaly diplomy, medaile, ceny. Přestože většinu medailí získali zkušení lučištníci a lučištnice z kmene Tate Osmaka a oddílu Puštíci, i my jsme bodovali – Sirka se ve dvou disciplínách zařadila mezi nejlepší ženy. Potom už zbývalo jen zabalit, zatlačit slzu a odjet z tohoto krásného klidného místa zpět do rušné civilizace.
A jestli vás zajímá, jak vypadal ten lov na 2D a 3D terče, tak vám to popíšu. V malé skupině lovců (já se vypravila s Lasíkem) jsme podle instrukcí přešli lávku a opatrně jsme postupovali lesem dopředu. A mezi stromy u hrany svahu jsme zahlédli bažanta, kousek vlevo zajíce, a ještě dál lišku (2D obrázky). No, tady se nezadařilo a ani jeden šíp potenciální úlovek nezasáhl. Nevadí, prý je nějaká zvěř ještě více vlevo v hustším smrkovém lese. Postupujeme opatrně a najednou mezi stromy zahlédneme černého divočáka a o kus dál mladého jelena (3D makety). Zamíříme a vystřelíme na kance a vzápětí na jelena. A máme je – k večeři bude pečínka! Tawiskara byla jako vždy velmi příjemným, tentokrát prodlouženým, víkendem. U Tate Osmaky je prostě pohoda, takže příště to přijeďte vyzkoušet i vy.